sobota 8. února 2014

Kořeny metalu

Pokud bychom si položili otázku: „Kde se vlastně vzal na světě metal?“ mnoho jeho příznivců a posluchačů by se u tohoto dotazu asi rozhádalo na nože. Jedni by za základní kameny metalu považovali legendární kapely typu, Black Sabbath či Judas Priest, jiní zase Deep Purple a Led Zeppelin a mnozí další třeba Beatles nebo Rolling Stones. Další skupina by třeba namítla, že u kolébky metalu by jistě musel stát její tatíček RocknRoll a jeho stálice Elvis Presley, Buddy Holly a Johny Cash. Našla by se jistě i celá řada těch, kteří dnešní metal „čichají“ už v období skladatelů vážné hudby, konkrétně pak kupříkladu ve velkolepých a divokých skladbách Richarda Wagnera. Mohli bychom se až do nekonečna dohadovat o tom, co bylo skutečným počátečním stavebním kamenem metalu, avšak dle mého názoru lze rovněž bez nadsázky říci, že zastánci všech těchto názorů mají pravdu, nebo se alespoň tímto svým subjektivním názorem podílejí na jedné velké pravdě.

Já osobně si myslím, že skutečné kořeny metalu lze spatřit už v počátcích hudby samotné. Již prehistoričtí lovci divoce bušily do primitivně zhotovených bubnů, aby tím získali přízeň svých bohů, nebo naopak zahnaly zlé nadpřirozené síly. Již tam, v dobách temných lze spatřovat prapůvod dnešních metalových bubeníků (upřímně řečeno v některých případech jsou dnešní bubeníci prehistorickým lovců značně podobní J). Stejně tak když středověcí minstrelové a bardi drnkali na své loutny a citery první opěvné písně o slavných hrdinech, velkolepých bojích nebo skládali zamilované ódy svým vysněným dámám, v tom všem rovněž lze spatřovat nejen prazárodek a inspiraci pro texty mnoha dnešních metalových odnoží, ale rovněž i prvotní archetypy současných kytaristů.

Nemusíme vyrážet ani nikterak daleko a nalezneme další zajímavý prvek, který se v posledních dvou dekádách objevuje v metalu stále více a pompézněji. Mluvím zde o grandiózních chorálech, zpívaných často sborem několika desítek pěvců. Tento strhující a dechberoucí efekt, který zpěv stejné písně v podání mnohohlavého davu bezpochyby má lze spatřovat již ve středověkých kostelních sborech, kde díky dobré akustice, kombinované s cítěním čehosi nadzemského a spirituálního zanechávalo v někdejších posluchačích podobný pocit, stejně jako v dnešních návštěvnících metalových koncertů kapel, které tento velkolepý prvek dostali do své show.

Vzpomeňme třeba i naše předky – Husity, kteří svým zemětřasným chórem dokázali nejen znásobit svoji bojovou morálku a prokázat svou svornost a jednotu, ale i dokonce zahnat některé křižáky v plné zbroji na útěk. Samozřejmě není možné, dostat na pódium celou armádu, avšak díky vhodně použité zvukové technice dnešní doby, lze i chorál několika desítek hrdel proměnit ve strhující a majestátný zvuk, který i dav několika desítek tisíc fanoušků dokáže zcela ohromit a donutí je se mírně přikrčit bázní a nadšením zároveň.
Pokud bych zde měl hovořit o zpěvu a textech metalových písní, všichni čtenáři zde jistě nastraží uši. Polovina z Vás jistě začne přemýšlet, s jakou objevnou definicí přijdu a ta druhá (pesimističtější) si spíš řekne, že nějaký vševěd se nám pokouší vecpat nějaké své moudro. 

Co se však já zde pokusím vysvětlit je to, že metalový text a zpěv mají svůj původ a zároveň i význam zjednodušeně řečeno jen v jediné věci. A tou jsou lidské emoce. Ať už se jedná o srdcervoucí ženský vokál, zpívající o nešťastné lásce, nebo naopak nenávistný, démonický řev, který jistě dokázal, že nejedna matka zapochybovala o duševním zdraví svých potomků (nebo manželů J), emoce, ať již kladné či negativní jsou s metalem pevně spojeny. Láska i nenávist, rovnováha i chaos, skálopevná víra i bohémská opilost. To všechno jsou hnací síly oné pověstné „metalové mašiny“.

Abych zde shrnul svoje předchozí myšlenky, můj názor je ten, že dnešní metalová scéna je nepředstavitelně širokou a pestrou paletou po stránce instrumentální, vokální, textové, stejně tak i po stránce rozličnosti stylů a směrů, které metal svým příznivcům nabízí. Ať už jste náctiletá dívka, která touží být temnou gothickou princeznou, nebo divoký pohan, který si po tvrdé práci chce divoce „zaházet řepou“ a vypít spoustu piva, či pouze hledáte hudbu na relaxaci nebo na rozproudění krve, v metalu si jistě vyberete to své „pravé ořechové“!

Žádné komentáře:

Okomentovat